Na našem trhu se začíná prosazovat stále větší množství holandských, dánských, švédských, německých, ale i britských tabáků.
Z holandských tabákových firem jsou nejznámější dvě Douwe Egberts, Van Nelle a Royal Theodorus Niemeyer, které vyrábějí především tradiční dýmkové tabáky, jež byly velmi populární především v šedesátých letech. Obě firmy dodávají tabák do více než 90 zemí světa. Amphora a Clan byly nejprodávanějšími tabáky v západní Evropě. Ale nyní je situace dosti odlišná. Hlavně v sedmdesátých letech nástupem nových technologií se do čela začaly drát především německé a dánské firmy.
A kde se vyrábí dobrý dýmkový tabák? Jednak je to tradiční Velká Británie. V šedesátých letech zde byly velké továrny na tabák, ale i celá řada drobných výrobců. Ale soustavné zdražování dýmkového tabáku v Británii vedlo k zániku mnoha firem. Ty pak prodaly svoje jméno a receptury velkým výrobcům v Británii či v zahraničí. A tak tam zůstali největší výrobci Ogdens, Rothmans a Gallaher. Rothmans vyrábí velice kvalitní tabáky v Belfastu pro firmu Dunhill a Erinmore. V Irsku vyrábí velmi kvalitní dýmkové tabáky Peterson. Anglické tabáky jsou dosti silné, at už se jedná o směsi Latakie nebo ostatní aromatické tabáky.
Další světovou velmocí na výrobu dýmkových tabáků je Dánsko. Velkou část výroby sice exportuje, ale Dánsko je opravdu kuřácký ráj, protože kouření dýmky je zde hodně populární. Největší firmy jsou Mac Baren, A. and Christian Petersen a Orlik. Mac Baren má dlouholetou tradici a jeho tabáky patří mezi nejvyhledávanější, především Mixture Scotish Blend. Rovněž tabáky firmy Petersen z malebného dánského města Horsens patří již po čtyři generace mezi nejlepší tabáky. Vyrábí se zde Kentucky Bird, Nappa Valley, ale i „rodina“ Caledonian a Danske Club.
Třetí velmocí s dlouholetou tradicí jsou USA. V Americe je populární míchání vlastních směsí nebo nákup ve velkých baleních, většinou o váze 1 libry (0.454 kg). V současnosti je největší výrobce dýmkových tabáků firma Lane, ale i americká „domovina“ – tabák míchaný přímo v trafice – má svoje kouzlo. Poslední oblastí výroby tabáků je Německo.
V Německu zaznamenali v posledních třiceti letech největší rozmach výroby dýmkového tabáku. Největší německá firma je Planta Tabak, která dobývá srdce kuřáků především řadou Holger Danske a Mc Lintock. Druhou firmou v Německu je firma Páschl, která má lepší šňupací tabáky než dýmkové. Tyto německé výrobce doplňují ještě firmy Kohlhase a Van Eicken.
U nás se v současnosti dýmkové tabáky nevyrábějí.
Obě české směsi – populární Krakonošova směs i luxusní a velmi dobrá Královská směs se vyrábějí v zahraničí. Nadnárodní monopoly, které vyrábí cigarety u nás, neuvažují o výrobě dýmkového tabáku.
Začínající kuřák má problém, se kterým tabákem začít. Před rokem 1990 byl u nás výběr z deseti tabáků (z toho polovina ze slovenské továrny horší kvality a druhou polovinu z Tuzexu). V sousedním Rakousku měli na 50 druhů a my jsme mohli jen tiše závidět. Ale po pěti letech je situace úplně opačná. Na našem trhu je nyní přes 180 druhů dýmkových tabáků. Jen firma Mostex jich dováží na 110. Kouření dýmky je individuální záležitost, a proto si musí každý najít tu svoji směs. Když ale studujeme vývoj chuti kuřáka, který chce začít kouřit dýmku, zjistíme následující.
Nejprve začne s lehčími tabáky, pak vyhledává aromatizované sladší tabáky, ve třetí fázi požaduje neutrální tabáky s výrazným tabákovým aroma a v poslední fázi si pochutnává na „Latakia“ směsích. Tabák by měl mít svoji vlhkost. Měl by být vlhký tak, aby se nelámal mezi prsty při plnění dýmky, ale ne zas tak vlhký, že by se vám zdál v ruce mokrý a v dýmce aby zhasínal.