Jak nejlépe vychutnat doutník

Zní to jednoduše, že? No, to záleží na úhlu pohledu. Chuť (smysl) je definována jako „forma přímé chemorecepce a je jedním z pěti základních smyslů.  Tím nám dává schopnost rozpoznat chuti látek jako je jídlo, určité minerály, nebo jedy.“ Ale když se k chuti přidá čich… to je způsob, kterým mozek vnímá různé příchutě. Takže zde opravdu mluvíme o dvou smyslech: chuť a čich. Ale odtud dále je shrneme do jednoho názvu „chuť“, dobře?

Je zde dva a půl způsobu, kterak degustovat doutník. Ano, přesně dva a půl. U prvního způsobu se používá jazyk (chuť). U druhého nosní dutiny (čich) a půltý způsob je dochuť (jako u vína). Udělat si čas na uvědomění si všech svých „ochutnávacích nástrojů“ vám pomůže lépe si doutníky vychutnat.

 

Jazyk

Takže začněme s jazykem. Jazyk je, dle mého, docela limitovaný. Dokáže rozpoznat pouze sladké, kyselé, slané, hořké a umami ( podle posledních výzkumů však má i speciální chuťové pohárky, které reagují na„vápníkové“ a „tučné“ ). Rozeberme si nyní jednu chuť po druhé.

Hořká – Obvykle se používá k popisu něčeho nepříjemného ( hořká chuť je pro náš mozek nepříjemná, protože mnoho jedů má hořkou chuť ), ale v kombinaci s jinými příchutěmi je velice příjemná. Příchutě, které mohou spadat pod hořké jsou: káva, čokoláda a některé citrusy.

Kyselá – Je stejně, jako hořká našemu mozku nepříjemná ( kyselá chuť hlásí mozku přítomnost kyselin ). Doutníky většinou nedisponují chutí, která by aktivovala chuťové pohárky detekující kyselost, ale nesprávně skladované doutníky mohou chutnat nakysle.

Sladká – Je považována za příjemný chuťový vjem ( protože cukr je zdroj energie, tak jej mozek rozpoznává jako příjemný ). Ale vzhledem k tomu, že musí být aktivovány dvě varianty chuťových receptorů aby jazyk poznal sladkou chuť, při kouření doutníků se tak tato chuť vyskytuje zřídka. Pokud tedy není cukr přidán na špičku doutníku uměle.

Slaná – Je aktivována přítomností sodíku nebo jiného alkalického kovu ( pro mozek je slané příjemnou chutí, protože značí přítomnost minerálních látek ). Pro zajímavost – slaná příchuť je velice vyzdvihována u kubánských doutníků přičemž kubánská půda má vysokou koncentraci lithia ( alkalický kov blízký sodíku ). Kdo by si pomyslel, že je v doutnících tolik vědy?

Umami – Je slovo z japonštiny, které znamená „chutný“ nebo „lahodný“. Receptory této chuti jsou aktivovány přítomností aminokyselin a jejich solí. V podstatě jde o věci s vysokým obsahem proteinů ( bílkovin ) jako je maso nebo sýry ( pro mozek je tato chuť příjemná, protože proteiny jsou základním stavebním materiálem všech živých organismů ).

A to je vše, co jazyk umí? No, ne tak úplně. Jazyk dokáže, mimo jiné, rozpoznat například teplotu a další fyzikální vlastnosti substance  – což je také velice užitečné při degustování doutníků.

Jsou zde také lidé, kteří chutě vnímají daleko intenzivněji, než průměrní lidé ( v angličtině označovaní slovem Supertaster). Jednoduše řečeno to je proto, že mají na jazyku víc chuťových pohárků, než průměrný člověk. Nejvíce těchto lidí se vyskytuje v Latinské Americe ( překvapivě ), Asii a Africe. Pouze 25% Evropanů se může pochlubit tím, že jsou „supertaster“.

Zda je člověk supertaster se dá poznat i podle toho, co mu chutná. Tito lidé jsou většinou citlivější na hořké, takže nemají rádi černou kávu, čerstvou brokolici nebo grep. Také jsou citliví na obsah tuku, který je jim nepříjemný. Proto lidé s větším počtem chuťových pohárků tolik netrpí nadváhou a s ní spojenými nemocemi.

 

 

 

 

Nosní dutiny

Nyní se přesuňme k nosním dutinám, nosu a čichu. Čich přispívá k našemu vnímání chuti. Náš jazyk dokáže rozpoznat 5 (7) odlišných kvalit, čichový systém jich dokáže rozpoznat stovky.  Takže když kouříte doutník, měli byste ho cítit, správně? Doutník můžete cítit skrz dým ve vzduchu, ale to je samotné aroma, které nikterak nepřispívá chuti. Také můžete doutník cítit, když máte dým v ústech. Ale abyste ho OPRAVDU cítili, musíte dým exhalovat skrz nos tím, že dým přepustíte z dutiny ústní do dutiny nosní a pak nosem ven. Někdy se tento způsob nazývá Retrohalace. Pokud jste tento způsob nikdy nepoužili, pak se okrádáte o spoustu chutí a komplexnosti. Některé doutníky Vám tak vůbec nemusely dávat smysl. TOTO je způsob, jak kouřit doutník.

 

Dochuť

Dochuť je další část ve vychutnávání doutníku. Dochuť ( nebo také konec, koncovka či ocas ) je perzistence chuti dlouho po tom, co substance opustila chuťové receptory. Co se doutníků týče, dochuť by měla být příjemná a čím déle zůstane, tím lépe. Z nějakých důvodů jsou některé chuti v konci výraznější, než jiné, jako například káva, kakao a lékořice.

Zde je několik dalších důležitých fakt, poznatků a doporučení ohledně degustování doutníků:

–          Žádný doutník nechutná dvěma lidem úplně stejně.

–          Krycí list dává většině doutníků chuť. Rozsah podílu chuti je 20–80%.

–          To, co pijete, může ovlivnit chutě a intenzitu toho, co kouříte. Pokud kouříte nějaký doutník poprvé, je dobré k němu pít čistou vodu, abyste měli chutě nezkreslené.

–          Pokud kouříte více doutníků, zkuste se napít jablečného džusu mezi jednotlivými doutníky, abyste si vyčistili chuťové pohárky.

–          Pokud kouříte více doutníků, začněte od toho nejjemnějšího.

–          Snažte se nepřepálit si chuť. Kouřením jen silných a výrazných doutníků vám znesnadní kouření a vychutnání si těch slabších a jemnějších.

–          Doutníkové aroma (inhalované nosem) může mít jiné kvality než exhalované (retrohalované skrze nos)

–          Nikdy nekuřte doutník, když máte rýmu. Nepůjde vám exhalovat nosem, a pokud ano, bude to pro vás spíše nepříjemné.

–          Před doutníkem nikdy nejezte ostrá nebo jinak výrazná jídla a nepijte příliš horké nebo naopak ledové nápoje. Také vyčištěním zubů, nebo použitím ústní vody byste se připravili o chuť a tím i o požitek z doutníku.

Závěrem tedy připomeňme, že k opravdovému „ochutnání“ doutníku využíváme jak chuťové receptory na jazyku a v ústní dutině, tak receptory v dutinách nosních a dochuť. Vlastně je to funkce smyslových orgánů a čas. Takže se v klidu usaďte, relaxujte a zkuste si vychutnat doutník – možná poprvé doopravdy.

Text: Marek Opálka