Že kouření jako takové není zdravé, to víme všichni. Proto není cílem propagovat kouření, ale při pozorování zdravotnických statistik je kouření dýmky podstatně méně nebezpečné než kouření cigaret. Dýmka se nešlukuje, je spíše chutovou záležitostí. Proto dýmkové tabáky jsou více upravovány než tabáky pro výrobu cigaret. Kdo chce začít kouřit dýmku, musí dodržovat určitá pravidla, aby kouření bylo požitkem.
Dýmka by měla být dobře zakouřená, aby se vytvořil ochranný karbon mezi tabákem a dřevem (když se kouří z nezakouřené dýmky, tak to štípe na jazyku). Je mnoho postupů, jak správně zakuřovat dýmku a čím ji před zakuřováním vymazat. Firma Dunhill doporučuje vymazat hlavičku dýmky medem, protože med karamelizuje a nejlépe vytvoří základ pro karbonovou vrstvičku. Při prvním kouření naplníme dýmku pouze do 1/3 a vykouříme.
Druhý den naplníme dýmku o trochu více a postupně přidáváme, takže plně nacpat dýmku můžeme až po 14 dnech.
Další zásadou by mělo být, že z dýmky se má kouřit jen jedenkrát za den, aby mohla vyschnout.
Takže správný kuřák dýmek by měl mít nejméně čtyři dýmky. Kouřit by měl kvalitní tabák.
Dýmka na rozdíl od cigarety neprohořívá sama, ale musí se kouřit doslova. Když se kouří rychle, dýmka se rozpaluje a tabák rychle shoří. Když se kouří zase moc pomalu, dýmka zhasne. Proto se z kouření dýmky stává umění, s dýmkou je nutno dýchat.
Měl jsem možnost sledovat celou řadu kuřáků cigaret, kteří v důsledku zdravotních potíží přecházeli na kouření dýmky. Nesprávný postup je, když kombinují kouření dýmky a cigaret. Je nutno radikálně přestat v kouření cigaret. I~ada z nich po vykouření dýmky, sáhla ještě ze zvyku po jedné cigaretě. Nebo dýmku občas „šlukovali“! Proto doporučuji začít kouřit dvě dýmky, které by střídali a začít s lehčími dýmkami s malou hlavičkou.
Jak je uvedeno výše dýmka při prvním zakuřování štípe na jazyku. A tak dobře zakouřená dýmka chutná až po 14 dnech. Bohužel existuje mezi lidmi pověra, že před prvním kouřením je nutno vylít dýmku alkoholem.
Tím se může dýmka jen pokazit. Dýmka má být suchá, a když ji naplníte alkoholem, může z důvodů vnitřního pnutí i prasknout. Začínající kuřák dýmky by měl užívat lehké tabáky – Holger Danske Honey nebo Cellini Classico. Oba jsou lehké, lahodné a příjemně voní v okolí kuřáka dýmky.
Problémy kuřákům dělá i nacpávání dýmky. Před nacpáním tabák promneme mezi prsty, aby se oddělily slepené plátky tabáku. Potom plníme dýmku tak říkajíc rodinnou rukou. Nejprve ve spodní části jemně jako dítě, potom ve střední části ženskou rukou a nakonec tabák přitlačíme mužskou silou. Ale ne moc, pouze tak, aby když potáhnete z náustku, jste cítili slabý odpor Dýmku plníme pouze 2 mm pod okraj dýmky, protože při zapálení se tabák trochu zvedne a žhavé kousíčky pak rády padají na kalhoty či košile. Kdo se rozhodl pro kouření s filtrem, musí filtr správně vložit do dýmky. Některé filtry mají keramiku na obou stranách filtru, například Stanwell. Když je ale filtr z jedné strany opatřen keramikou a z druhé strany je plastická zátka, je to již problém.
Platí zásada, že keramika filtru musí být vždy v ohni (tabáku). Nejlepší filtry s aktivním uhlím na našem trhu jsou filtry Vauen, které dokáží zachytit až 70 % nikotýnu, když je měníme po každém kouření.
Při zakuřování dýmky bychom měli měnit prvních 14 dnů filtr po každém kouření. Jinak s ním kouřit maximálně 3x. Ztrácí pak svoji absorbční schopnost.