Michael Parks a interview…
Následující rozhovor byl původně uveřejněn v malém bulletinu zvaném GCPA Review. Tento bulletin je nepravidelnou publikací vydávanou klubem ´Greater Columbus Pipe and Ale club´ ( GCPA ), zmíněný rozhovor pak vyšel v srpnu 2005.
Michael Parks je rázný mladý výrobce dýmek z Kanady, s jeho uměleckými výtvory se mohou sběratelé setkat na třech kontinentech. V tomto rozhovoru se spolu s námi Michael podělí o svůj pohled na dýmky, jejich výrobu a rozmanitost jejich tvarů.
GCPA:Mohl byste čtenářům poskytnout pár informací o sobě, aby si o Vás udělali představu?
Parks: Jistě, je mi 28 let a žiju v Ontariu v Kanadě. Mám rád umění, přírodu, pohyb… Také squash a sjezdové lyžování, cestování… Koncem léta se chystám zpět do Itálie, potřebuji doplnit objednávku briaru, kterou máme rozjednanou, také potřebujeme rozšířit a zlepšit nabídku.
GCPA:Máte nějakou filosofii nebo specifický přístup, když se chystáte vytvářet dýmku?
Parks: Ano, technická část musí být vyvážená s představou o designu, to znamená že je třeba dosáhnout harmonie mezi funkčností a estetikou. Technika nebo chcete-li, funkčnost, je předem dána, bez přijetí daných omezení se tak může snadno stát pouze dobrou nebo špatnou. S designem je to jiné, myslím že tvar přířezu by měl odpovídat samotné představě, tedy billiard by měl být billiardem a dýmka, která potřebuje volnější design, by ho měla mít.
Slyšel jsem také, že mnoho výrobců dýmek mluví o neopakovatelné dýmce, kterou rozpoznali už při výrobě. Tato se pak opravdu stala jedinečným dílem, favoritem, také tomu věřím. Často se mi pak stává, že během práce s briarovým přířezem takto také uvažuji nad budoucí dýmkou. Chci udělat dýmku s velkým D.
GCPA:Co považujete za největší potěšení při vyřezávání dýmky? A co naopak nemáte rád?
Parks: Radost mám z mnoha kroků učiněných při vyřezávání, každá z fází výroby je svým způsobem odměnou… Nicméně největší radost mám vždy když dýmku dokončuji, protože v této fázi, obzvláště pak pokud se povede opravdu dobře, cítím že končí práce a dýmka začíná žít svým vlastním životem! Zní to možná komicky ale je to tak. V té chvíli sice chápu, že jsem vytvořil dýmku a mám i jasnou představu, kolik jsem investoval času / zkušeností, přesto, když je vše hotovo, mívám pocit odosobnění, že jsem vlastně osobně nic neudělal… Vidím dýmku, kterou jako bych nevytvořil já, jako bych byl pouze svědkem procesu výroby a je to velmi osvobozující pocit.
Naopak nemám v oblibě nečekaná překvapení, například chybu při výrobě, která se ukáže v rozhodující chvíli. Podobně se to má třeba s částečkami písku, sice s nimi počítáte ale připravit se na ně nejde.
GCPA:Vaše dýmky jsou přímo umělecká díla, jedny z nejlepších mezi výrobci ze Severní Ameriky. Co Vás vede k takovému způsobu práce? Kde nebo odkud se vlastně bere taková inspirace? Máte nějaký opravdu oblíbený tvar? Pokud ano, pak tedy proč zrovna ten?
Parks: Mám rád krátké dýmky, původní až starodávné tvary s rohovinou. Nesmím ale opomenout klasické rovné biliardky.
Dýmka, to je pro mě totiž především billiard. Vskutku, ten tvar mám rád, při výrobě vám nic neodpustí a je, řekl bych až svéhlavý. Vyžaduje nejen ohromné množství řemeslné zručnosti k úspěšnému dokončení… Někdo mi říkal, že na billiardu je vůbec to nejtěžší dýmku dobře vytvarovat a vykroužit, neboť naše oči jsou zvyklé na tyto jednoduché geometrické tvary. Tedy jsme schopni odhalit jakoukoli, byť sebemenší nesrovnalost.
Na druhou stranu, stejně tak mám rád krátké dýmky ve starém stylu. Obvykle jsou lehké a cpe se do nich méně tabáku, proto je mám tak rád. Jejich vzhled napovídá něco o původní tvorbě dýmek a lidových tradicích s nimi spjatými… tak jako u billiardu.
Nakonec zmíněné rohovina. Tyto mám rád jednoduše pro to, jak vypadají. Vždycky z nich vyzařuje sepjetí starého dobrého řemesla a poctivého dřeva.
Co se týče inspirace, je velmi těžké zachytit opravdu dobrý nápad. Mám rád umění takže se snažím inspirovat vším co mě zaujme a co dokážu vyrobit nebo nějak zpracovat. Občas chodím na průzkum, podívat se na ostatní výrobce dýmek, co a jak tvoří oni. Utkvěl mi v paměti Rolando Negoita, který říká, že když tvoří, nikdy na průzkum nechodí. Nicméně se také občas zatoulá na nějaké výstavě ke spoustě jiných stolů. Chápu to, když totiž vidím dýmky které se mi líbí, nemohu je vzít do ruky a stisknout, jednoduše proto, že zrovna sám tvořím. Namísto toho proto přemýšlím, co mě vlastně na dýmce tak zaujalo. Zkouším nápad rozvinout a využít při mé tvorbě. S jakým výsledkem?
GCPA:Vaše dýmky v hladkém provedení vypadají výjimečně jemně a leskle. Navíc tento lesk trvá a trvá. Používáte nějakou zvláštní techniku k dosažení takového výsledku? Můžete se s námi podělit?
Parks: Děkuji, jde o finální vrstvu vytvrzovanou teplem ( originál ´´oil-base´´), sušenou ve speciálně vyrobené sušičce. Poté leštěnou a nakonec voskovanou.
GCPA:Co myslíte že je Vaší silnou stránkou, coby výrobce dýmek, a v čem myslíte, že byste se měl zdokonalit?
Parks: Silné stránky: Rád řežu dřevo po vláknu, tzv. po létech, když pak vybírám dýmku dle přířezu nebo naopak, je to celkem zábava. Přemýšlím nad tím, jak asi vypadá struktura přířezu zvnitřku až po vnější, viditelný povrch a jak by vypadala potencionální kresba vláken ve spojení s různými tvary dýmek. Těší mě to a cítím, že se pak dýmka povede.
Zdokonalení se: Snažím se o kreativní tvůrčí design, jeho rozšíření až do naprosté krajnosti a volnosti. Oproti tomu se snažím ale také o výraznější semknutí s klasikou a větší soudržnost. Stále mi ale jde o zdokonalení řemesla, vlastní zručnosti.
GCPA:Na chvíli nechme dýmky stranou. Co máte rád mimo obchod? Nebo jinak, co je pověstným úhozem hřebíčku na hlavičku třeba v pátek večer nebo sobotu odpoledne?
Parks: Chápu, samozřejmě mám rád pivo, ale třeba po ránu si rád zajdu na lov nebo na ryby… Stejně tak si rád vychutnám dlouhý spánek – to protože bývám občas unavený z dlouhých hodin práce v dílně.
GCPA:Byl jste nějaký čas ve městě Columbus, jak na Vás město zapůsobilo, jaké jsou dojmy? Neostýchejte se, klidně nám řekněte že je to dobytkářské maloměsto. O nic nejde, už jsme to párkrát slyšeli.
Parks: Město Columbus mám rád, bylo jedním z prvních míst ve Státech, které jsem měl šanci obejít v podstatě celé, příjemná procházka. Neměl jsem bohužel možnost navštívit místní univerzitu ani centrum města, přestože jsem se toulal jedno nedělní odpoledne městskou čtvrtí Short North Arts a místními galeriemi. Vůbec mám rád americká města, protože vypadají přesně tak jak je znám z filmů. Rozlehlé domy a košaté stromy. Vyrostl jsem na filmových bijácích ála Hollywood, tak jako ostatní. Jenže pro mě znamenaly tyto filmy vždycky mnohem víc než jen příběh, to protože zobrazovaná místa a postavy byly tolik jiné. Jednoduše byly tolik odlišné než vše tady okolo v Ontariu.
GCPA:Fajn, tedy zpět k dýmkám. Jaké dýmky bychom našli při prohlídce Vašeho domu? A jaký tabák?
Parks: Dobře, tedy dýmky, samozřejmě kouřím nějaké vlastní, menší 1/4 benty, kratší vyřezávané dýmky s hlubší hlavičkou a rohovinou. Současnou jedničkou je hladký ´´pot´´ ( tvar dýmky ) s rovným žilkováním, tedy ´´straight grain´´. Také mám dvě jednoduché ale krásné starožitné meerschaumky. Jedna má tvar pot, druhá je vyřezávaná s jantarovým krčkem. To jsou dýmky, které kouřím.
Tabák? Mým oblíbeným je jemně, v proužcích řezaná ( ribbon cut ) červená Virginie. Pomalu kouřená je velmi jemná a sladká, chutná velmi přírodně a přirozeně. Přiznávám ale, že čas od času si dopřeji také silnou Latakii.
GCPA:Máte nějakou ideální dýmku? Příslovečné ´´pole neorané´´ ( ´´desert island´´ )?
Parks: Nepochybně je to současná oblíbenkyně, jež mě provází… Nebo jinak, kdybych se rozhodl jít hledat nový ideál, byl by to opět pot. Ale popravdě, kdybych věděl jakou dýmku hledám, musel bych najít takovou, která má opravdu hodně dřeva a musela by mi vydržet skutečně dlouho.
GCPA:Závěrem, co si myslíte, že dělá Michael Parks jinak, co činí jeho dýmky výjimečnými? A kde můžeme případně jednu nebo víc koupit?
Parks: Podle mě? Upřímně je to dáno asi tím, že dělám to, co opravdu chci dělat. I když to asi vnímá každý jinak – někdo to třeba vnímá tak, že představuji mladší generaci výrobců dýmek. Růst mé pověsti je podmíněn vytvářením nového a neotřelého vzhledu, což představuje například užití jedinečných materiálů. Mám na mysli třeba interakci barevných umělých hmot ve spojení s přírodními materiály.
Snad je to dáno také tím, že za sebe mohu říct, práce mě baví a je mi koníčkem. Vytváření nových vzhledů a tvarů ve spojení s kombinováním materiálů, to není práce, o únavě nemůže být ani řeč. Ale co je opravdu jedinečné na dýmkách Parks Pipes? Snad to, že jsou tím, čím být mají… Tedy tím, co pokud tu ještě nebylo, objeví se. Dost možná něco nového vznikne ve spolupráci?
Skutečně, rád dělám věci na přání. Velmi mě těší vytváření dýmek na zakázku, ať už jde o pevně danou klasiku nebo naprosto nové, nečekané kreace.
V případě zájmu mě prosím kontaktujte přímo na mail: Michael@ParksPipes.com nebo navštivte stránky www.ParksPipes.com