Vojenské porcelánové dýmky

Ve druhé polovině minulého století se začal mezi obyvatelstvem Rakouska-Uherska i Pruska posilovat vztah k armádě a vojenské službě.

V Rakousku-Uhersku začali vydávat s vojenskými motivy pohlednice, kalen-dáříky i články. Ke konci století vznikla móda dávat vojenské motivy i na por­celánové dýmky.

Porcelán byl vděčný materiál na malování. V první etapě se vojenské moti­vy malovaly ručně, rozvojem techniky se na porcelánovou hlavičku nalepily speciální samolepky již s předtištěným vojenským motivem. Potom se dýmka dobarvila, domalovala. Na porcelánkách se střídají různé motivy, ale byly dosti podobné. V dílně měli namalovány předlohy, ze kterých si zákazníci vy­bírali. Častým motivem byl jezdec na koni, dělostřelci při palbě, ale třeba i po­mníček s andělem. Nad obrázkem býval umístěn název regimentu, případně i jméno majitele vojenského útvaru. Na zadní straně hlavičky dýmky bylo vět­šinou umístěno jméno vojáka a rok odvedení na vojenskou službu. Na mok-váčku byla často napsána krátká básnička na vojenské téma či vzpomínka na domov, rodiče či milou.

Označením vojenských regimentů byla pěstována u vojáků hrdost k přísluš­né jednotce, například C. a K. Hulánský pluk. Nebyly tam uváděny pouze bo­jové útvary, ale například i Ca K. telegrafní pluk a podobně.

Na přelomu století pronikla i fotografie do této oblasti a začaly se vyrábět porcelánky přímo s fotografií odvedeného vojáka. Na porcelán se nanesla speciální folie s fotografií, která se zatavila při teplotě 800 – 1000°C.

Porcelánové dýmky v Čechách se vyráběly hlavně ve čtyřech továrnách v západních Čechách.

Porcelánové dýmky se začaly vyrábět v Čechách již od roku 1791, když se znalost výroby porcelánu velmi rozšířila. Na počátku 19. století to byly všechny ručně malované porcelánové dýmky, často s barokními či gotickými motivy. Nejznámější továrny, kde se vyráběly porcelánové dýmky, byly v Horním Slavkově, Klášterci, Lokti, Březové a ve Stružné, všechna místa v okolí Karlových Varů (Karlsbad). Dalším zprůmyslněním výroby porcelánu došlo i ke zjedno-šení výroby porcelánových dýmek a z uměleckého díla se stala běžná kon­fekce spotřebního charakteru. Začaly se vyrábět jednoduché dýmky i bíle na­malované dýmky i polotovary – porcelánové hlavičky a mokváčky pro další zpracování.

Jako polotovary je odebíraly dílny v Praze, Jihlavě, Brně, ale i Rakousku.

Dýmky byly většinou doplňujícím sortimentem k nádobí a hrnkům. Od mó­dy vojenských porcelánek se počátkem našeho století začaly malovat dýmky s řemeslnými a zemědělskými motivy, které rovněž byly označovány jmény majitele. Významná skupina byli horníci, ale jsou i dýmky pekařů, tesařů či ko­miníků.

Na porcelánkách je zachycena historie vojenství, ale i řemesel. Proto jsou ty­to porcelánky velice vděčným sběratelským materiálem.

Dr. Josef Stanislav

Třebíč 2024

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Hanušovice 2024

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Martinské kouření 2024

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Zacharova Fajka 2024

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Bratrušov Cup 2024

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Třebíč 2022

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Martinské kouření 2022

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Socka Dýmka 2023

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Vachtova fajka 2023

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Stříbrný Groš 2023

Generated by wpDataTables

This will close in 30 seconds

Stříbrný Groš 2023