K dýmce a tabáku, jako základnímu prostředku ke kouření, patří celá řada vymožeností, které mají zpříjemňovat kouření a usnadňovat údržbu dýmek.
Nejzákladnější je samozřejmě kuřácký nůž, zvaný „fajfkoštour“, který má většinou 3 části. Dusátko na stlačení tabáku, aby dobře prohoříval. Když se tabák zapálí, tak vždy trochu povyleze, proto je nutno ho trochu zatlačit. Dále bývá opatřen bodcem na prorážení kouřového kanálku, když je zanesen zbytky tabáku. A třetí část je lžička na vyškrabávání popele z hlavičky dýmky.
Dalším dýmkařským „náčiníčkem“ jsou čističe dýmek – drátěné kartáčky, kterými se čistí troubele a náustky. Když jsou náustky moc zanesené, je dobré občas namočit čistič do lihu a protáhnout troubel. Je to záležitost jak praktická, tak i hygienická. Dýmky bychom měli občas pořádně vyčistit, udělat malý „generální úklid“. Proto je třeba mít po ruce nejen čističe, ale i případně nůž na vyškrabávání karbonu. Je tak trochu paradox, že nejprve se snažíme aby se v dýmce karbon vytvořil a pak ho odstraňujeme. Avšak odstraňujeme pouze větší vrstvu karbonu. Vrstva karbonu by v dýmce měla být pravidelná, asi 0,5 – 1 mm silná. Některé firmy vyrábějí speciálný výhrubníky na odstranění karbonu, které profilují vnitřek hlavičky tak, aby se nepoškodilo dno dýmky.
Když máte více než 4 dýmky, tak to již jste členy klanu kuřáků dýmek. Proto potřebujete na dýmky stojánek. Stojánek by měl být zkonstruován tak, aby dýmky byly hlavičkami dolů. Otázka výběru stojánků je již otázkou vkusu kuřáků, ale neměl by být příliš výrazný a hmotný tak, že by na něm dýmky zanikly. Ale nejlepší stojánky jsou se sklem, protože prach a slunce jsou škůdci náustků. Proto v některých dílnách dělají čištění náustků tak, že nejprve odstraní zoxidovaný povrch kaučuku a potom brusnou pastou a kotouči vyleští náustek tak, že vypadá jako nový. Případně Vám ještě navoskují hlavičku dýmky, že ji pomalu ani nepoznáte. Zkušení kuřáci, fandové dýmek, si tyto operace však provádějí sami.
Čistá dýmka je i vizitkou kuřáka, proto je nutné věnovat této oblasti určitou péči. Dýmka se má kouřit suchá, proto je nutno pravidelně oddělit náustek od troubele, chladič vyčistit ubrouskem a profouknout náustek i troubel. Jedině pak bude dýmka věrně sloužit a bude potěšením z ní kouřit.Při rozebírání dýmky musíme dávat pozor, abychom ji nezlomili. Nejčastěji ulomíme náustek v čepu. čep náustku má být těsný, ovšem tak, aby šel při mírném tlaku otáčet. Při rozebírání dýmky uchopíme celý náustek do dlaně a otáčením pomalu vytahujeme jako kdybychom náustek vyšroubovávali. Je dobré naučit se otáčet náustky vždy jedním směrem. čep občas natřeme grafitem z obyčejné tužky. Odstraníme tím suchý praskot při rozebírání a je menší nebezpečí, že se troubel „zakousne“. To potom je lépe pár dní počkat a rozebrat dýmku až více vyschne. Pokud je opačný případ a náustek je v čepu volný, je dobré mírně nahřát čep nad plamenem a za tepla čep stlačit o pevný předmět.